Pravidelní účastníci našich surf campů už jistě tuší, o čem tento článek bude. Ano, je to vyhlášený skok z mostu do mořského kanálu, který Hossegorem protéká. Pro ostřílené mazáky je to hračka, přelezeš zábradlí, zamáváš do kamery a skáčeš dolů. Pak hned po schodech zpátky na most, a to celé znova a znova. Jenže pro prvoskokany je to větší oříšek.
S první překážkou se setkávají už při příchodu na onen most. Drsnými pohledy si totiž musí změřit síly s místním gangem náctiletých hochů, který sídlí u lavičky na začátku mostu. To nejhorší ale přijde až těšně před skokem, když se postaví na tenkou římsu a zamíří pohled dolů na hladinu. Reálně je to sice nějakých šest, možná sedm metrů, jenže v tu chvíli má každý pocit, jako by koukal do nekonečné propasti vedoucí do pekel.
Po dlouhém přesvědčování sebe samotného už následuje to hlavní. Skok. V tu chvíli jako by se zastavil čas a vy jen tak plachtíte vzduchem a přemýšlíte o smyslu života. Jenže z rauše vás z ničeho nic vyvede kontakt s hladinou. Ten je v ideálním případě hladký a bezproblémový. Ale co si budeme povídat, všichni z náš už viděli mnoho nepovedených dopadů, ze kterých vás záda štípou, jen na to koukáte. Ale žádný strach, druhý pokus už vyjde každému bez větších obtíží.
Pro někoho je to splněný sen, pro jiného překonání životního strachu. Všichni se ale shodnou na tom, že to byl nezapomenutelný zážitek, který si musí za rok zase zopakovat.
